ChilliJulie.cz – To pálí!

Café Sacher – vídeňská smetánka v rytmu valčíku

19.11.08

Chilli Menu: Kavárna

Než to zabalím do sběru…

V našem putování za dobrou kávou jsme tentokrát nechali pálavské kopce za zády a uháněli ještě víc na jih. Zajeli jsme si do Vídně a právě zde si posvítili na dva věhlasné podniky.

Mohlo by se zdát, že všechno, co jsem si v našem seriálu o kavárnách a kávě již řekli, můžeme po návštěvě ve Vídni škrtnout tlustou čarou. Vídeňané jsou sví a trvají si na svých tradicích. Jejich pojetí kávy odolává téměř všem parametrům klasického italského espressa a v nápojových lístcích neustupují ze svých Kleiner Brauner, Kleiner Schwarzer, Mocca a Melange. Což platí i o kávě v proslulém Café Sacher.

Historie podniku je známá a najdeme ji v každém ohmataném turistickém průvodci. V různých obměnách si přečteme romantickou historku o tom jak cukrářský učeň Franz Sacher již v roce 1832 upekl první čokoládový dort jako lahůdku a překvapení pro rozmlsaný jazýček knížete Metternicha. V roce 1876 jeho syn Leopold založil hotel a od té doby (s malými přestávkami) věhlas jména Sacher jen a jen stoupá. Fakt je ten, že dnes je receptura Sachrova kulatého dezertu střežena v trezoru na utajovaném místě a dort s pečetí si můžeme koupit pouze zde a v několika málo dalších podnicích v zemi. Proč asi? Protože právě sem míří davy turistů z celého světa, neochutnat „sachra“ je jako vynechat orloj v Praze.

Hotel Sacher a vedlejší kavárnu najdete blízko Vídeňské státní opery. Nemůžete zabloudit, u chodníku co chvíli přibrzdí naleštěná limuzína a livreje se dávají do pohybu. Na rohu ulice je otevřen i obchod s originálními lahůdkami, likéry, porcelánem a do dřevěné krabičky s logem vám tu zabalí i čokoládovou legendu. Je nutné uznat, že Sacher-marketing je dotažen do posledního detailu. Tolik fakta, vzhůru ochutnávat!

Především se obrňte trpělivostí. O Sachrovi každý něco slyšel a na křesílka se zakrouceným „S“ se čeká fronta. Dámě v italských lodičkách nepomohlo ani temperamentní rozčilování se u vchodu, prý že čekat rozhodně nebude. Ale bude, Sacher ve Vídni je povinný a neuniknete jeho svádění stejně jako všudypřítomnému klapotu okovaných koňských kopyt o vídeňskou dlažbu.

U vchodu nás vítá milá slečna, která s úsměvem, ale důrazně odkazuje na zdejší šatnu, kde je nutné si odložit. Dva kabáty na jednom ramínku nás stály 2 eura. U malého stolečku s tiskovinou, kde si znovu můžete přečíst celou „causu Sachr“ prožíváme drobné zklamání. Objednáváme si totiž cappuccino. Jsme už asi hodně rozmazleni brněnskými kavárnami, kde se dá natrefit na perfektně vyšlehaný mléčný krém. Tady se mléko neřeší. Pěna je plná nestálých bublin a nechybí zabijácký posyp z kakaa. Cena 4,20 eura. Také jsem zvědaví na klasickou Wiener Melange, v šálku se dá identifikovat jako espresso s mléčnou pěnou a kopečkem šlehačky, za stejnou cenu. Připomínalo to poctivější obměnu u nás přezdívané vídeňská, která v našich končinách dostala úděsnou podobu „turka“ do skla s hromadou rostlinné náhražky ve spreji. Z umělé chuti levné napodobeniny se u Sachra vyléčíte a ta lahodná smetana vám poleze i ušima. Přemohla dokonce i chuť kávy, která se jako popelka skrývá pod vrstvou šlehaného mléka. Oba nápoje jsou podány v tenkostěnném porcelánovém šálku, což je další popření hlavní zásady, která k italskému pojetí kávy patří. Pche, italské pojetí, Vídeňané by nám dali!

No a to jsme ještě nezabořili perfektně vyleštěnou zdobenou vidličku do pověstné čokoládové legendy. Na talířku byl zářez tmavého zákusku s čokoládovou pečetí, ubrouskem s nezbytným logem. A dalším kopečkem husté smetany. O Sachru se tvrdí, že je to suchar. Ale jsou to pomluvy. Těsto je nesmírně vláčné, hutné a poddajné. Lahodnou chuť dodává vrstva meruňkové marmelády, pikantní tak akorát a celé to uzavírá dokonalá glazura z čokolády. Tak sametově hladký povrch se amatérům málokdy podaří. Ostatně také se naše domácí vesměs narozeninové pokusy nehonosí pečetí Das Original, že.

Ještě k dokreslení nálady musím zmínit valčík, jehož pravidelné takty vás z reproduktoru vyprovázejí i na toaletě. Mimochodem perfektně čisté. Lidem od Sachra se dá vestoje zatleskat! S hosty to zde umí. Početná svita číšníků si své zákazníky hýčká v bavlnce a v několika jazycích.

Cafe Sacher je se svými gauči, těžkými záclonami, koberci a křišťálovými lustry trochu těžký kalibr pro jednu moderní ženu. Navíc za značku se také platí. Jenže je na čase si to přiznat, polstrování stranou. Kdo neochutnal, ten o hodně přišel, ten sachr j totiž „pekelně dobrej“.

Café Sacher Vídeň
Philharmonikerstraße 4

www.sacher.com

Tento text vyšel 1. listopadu 2008 v tištěné MF DNES jako doprovodný článek k sérii o jihomoravských kavárnách. Zítra se podíváme do legendárního Café Hawelka…

Komentáře: 12 “Café Sacher – vídeňská smetánka v rytmu valčíku”

Co si myslíte vy?

Jméno

Mail (nikomu ho neřekneme ;-)

Web

Vždy čerstvé komentáře