Chilli Menu: Zápisky Komentáře: 8
Dnes jsou to právě čtyři roky co vznikla ChilliJulie. K narozeninám jsem si nadělila sérii nových fotek, abych měla co měnit v banneru. Autorkou ananasového masakru je fotografka Monika Hlaváčová a look fotce dodal můj kamarád Lukáš. Kvůli focení jsem přestavěla svůj velký byt na atelier, postříkala zeď šťávou z citronu a nacpala se lajt [...]
Chilli Menu: Zápisky Bez komentářů
Dárky, prskavky, nošení novin i dávka přismahlých lineckých hvězdiček. Vánoce jsme prožili mile a předvídatelně. Možná o fous méně uhoněně než jindy. Se šťastnými dětmi a psem cupujícím papír a papírové mašle. Hodí se ale k ježíškovskému rozjímání i tvrdé soutěžení? Hodí, Ježíšek i Děda Mráz nám to rozhodně odpustí…
Chilli Menu: Zápisky Komentáře: 5
Chci vylézt na Sněžku, ale nebudu si mazat žádné rohlíky. Bezpečnou svačinu nechám tentokrát doma, rozhodla jsem se při klikání na mapy.cz. Takže v batohu mám jen láhev vody pro sebe, menší pro psinku a mířím autem z Trutnova do Pece.
Chilli Menu: Zápisky Komentáře: 7
Včerejší odpoledne se jevilo jako gastronomické peklo. Dceru jsem dvě hodiny léčila ze záchvatu pláče: chtěla oslavit Den dětí v mekáči.
Chilli Menu: Zápisky Komentáře: 5
O jídle to není, ale patří to sem, protože tím žiju.
Chilli Menu: Soutěž, Zápisky Komentáře: 3
Mám doma úžasnou obludu.
Chilli Menu: Zápisky Bez komentářů
A takhle se to porouchá, když ČilláDžulka peče jablečnej koláč a zároveň na netu sleduje poslední díl Okresního přeboru. („Však vidíš, že jsem zdravotník, nee?“ uáááááááááá)
Chilli Menu: Zápisky Komentáře: 11
Ještě v úterý ráno bych se vsadila. Že moje auto spíš odvane tornádo a na České mě povalí Jean Reno (je mu 60!), než to co se přihodilo v 17.04.
Chilli Menu: Zápisky Komentáře nejsou povoleny
Dokopala jsem se k úklidu digitálního skladu fotek. Devadesát procent snímků tvoří „najednobrdo“ zástup talířů s podivným jídlem, o kterém píšu do novin. Instatní nuda.
Chilli Menu: Zápisky Komentáře: 6
A hned! Spěchám. Bliká mi tuhle večer ve Skypu můj osobní Grafik od Surgeryminorů.
Moje milá přítelkyně Marie měla kdysi dávno na ledničce přiťapnutou krásnu cedulku: Nežer! Maruško, jak já ti teď rozumím…
Dárky, prskavky, nošení novin i dávka přismahlých lineckých hvězdiček. Vánoce jsme prožili mile a předvídatelně. Možná o fous méně uhoněně než jindy. Se šťastnými dětmi a psem cupujícím papír a papírové mašle. Hodí se ale k ježíškovskému rozjímání i tvrdé soutěžení? Hodí, Ježíšek i Děda Mráz nám to rozhodně odpustí…
Osud mi musel dát pořádně po čuni, abych se probrala a z běhu zvolnila do chůze. Jsem totiž povahou šťastně uřícený sprinter a rychlý tok krve v žilách mi vždycky vyhovoval. Přijímám to, i když vím, že to stejně rychle přeřadím a vrhnu se zase na trať.