Leden – měsíc čtení tvrdých vánočních dárků

21.01.09

Chilli Menu: Dobré knihy, Soutěž


Které knihy mi právě leží na poličce v knihovně? A ještě tam vidím dvě navíc. A ty můžete získat právě vy.

knihy2.jpg

Hravá kuchařka Ilony Chovancové

Autorku znám z mailu, ve kterých si domlouváme schůzky, které potom jedna nebo druhá kvůli nemocným dětem musíme odložit. Ilona žila ve Franci a odtud si přivezla spoustu šik nápadů. V Praze si založila vlastní nakladatelství a z něj pustila do knižního světa dílko o tom, jak z fádní české kuchařské klasiky, po které by domácí hladová banda ohrnovala nos, udělat šmrncovní kulinářský trhák.

Mě (známou odpůrkyni nezáživných obědů ve školních jídelnách) potěšila právě kapitola o jídlech po zazvonění na velkou přestávku. Otřepávám se odporem, když se mi vybaví „maso s žílou“ a kakao se škraloupem. Ilona na stránkách své knihy vynechává brusinky u svíčkové a místo nich k citronu přidává granátové jablko, vejce nerozplácne do čočky, ale elegantně zapéká. Navíc si jídla naaranžovala a vyfotila úplně sama. Ty snímky mě prostě uchvátily. Jednoduché, bílé a něžné. Také se spolu shodneme na tom, že dobrý vývar je řidičák ve vlastní kuchyni. Ilona věnovala „táhnutí hovězího“ celou první kapitolu. Až budete v knihkupectví, zapátrejte a prolistujte.

Benjamin Kuras: Pravicová kuchařka

Jsem si jistá, že mou slabostí jsou autoři, kteří píšou vtipně a nemají to utahaný. Možná proto mě tak nadchla Kurasova kniha. Na začátku četby mě okouzlily jeho ostrovní recepty, které spolu s jednoznačnou politickou orientací prohání svým i čtenářovým “pupkem”. Ale zcela na svou stranu si mě získal teprve na straně 74. K jeho charakteristice moderní ženy, posedlé módou vařit pro kamarády, mi chybí snad jen to, že nejsem rozvedená. Knížku nosím v kabelce a řádky hltám s velkým gustem v tramvaji. Už dvakrát se mi stalo, že jsem přejela zastávku a ze záhadných důvodů (přesně vím proč) místo kuřete peču od vánoc pořád samou krůtu. A komu se Kurasův styl i humor líbí, může si jeho texty vychutnávat v recenzích pražských hospod, se kterými perlí v Euru. Doporučuji!

Eva Volfová: Kočička z kávové pěny

Víš, co se stane, když maminka vypije tureckou kávu? Vyluští z lógru, že…Další krásná knížka z nakladatelství Baobab. Není v ní ani jeden recept, jen jedna malá kočička, která se jednoho dne narodí v kávovém hrnku. Knížku našla pod stromečkem moje dcera a mně se tak líbí, že se mi v ložnici usídlila spolu s vrnícím živým mourovatým kožíškem zřejmě natrvalo. Navíc je místo kreseb celá vyšitá. Je to spolu s Kozí knížkou, která vznikla ve stejné dílně, další hit dětské sekce naší domácí knihovny.

Úplně nahoře je kniha Milana Magniho o jeho cestách po Evropě a báječných gurmánských zážitcích. Znáte ji? Vydal jich pekelně málo. Ale o té zase příště…

Třeba se také bezhlavě začítáte místo učení nebo měníte své nákupní seznamy díky někomu, kdo dobře píše? Který titul máte na svém nočním stolku právě teď vy? Dvěma vylosovaným autorům komentáře, které se tu objeví do pátku 23. ledna, pošlu knížku Šárky Škachové: Rande s gurmánkou.

Jsem zvědavá, kolik zase utratím za knihy ;)

 

 

  

Komentáře: 24 “Leden – měsíc čtení tvrdých vánočních dárků”

  1. Michala

    Momentálně mám rozečtené (a snad jen dočasně odložené) Jídlo – dějiny chuti a nového Haruki Murakamiho. Do toho průběžně listuji Kuchařkou Zpátky domů a čekají na mě kuchařky Olivová a Mořská (nejen). Učebnice nepočítám:)

    Leden 21st, 2009 at 17.59
  2. Jan Kadlec

    Zcela nestylově mi stůl zdobí Bílá velryba od H. Melvilla a učebnice španělštiny pro samouky.

    Ale před spaním na YouTube sjíždím videa Nigelly Lawson ;)

    Leden 21st, 2009 at 18.00
  3. frettie

    A já teď čtu Makroekonomii doc. Klímy. :)

    Leden 21st, 2009 at 19.07
  4. aida

    Svět normálních kluků od K.M. Soehnleina a Občan Vince od Jesse Waltera (včera jsem byla v „místní lidové“ ). Ovšem netuším, co z toho vyleze, zatím jsem koukala jen do té první.

    Leden 21st, 2009 at 23.15
  5. aida

    P.S. Kdyby mě náhodou „ruka šátralka“ vylosovala, vůbec bych se nezlobila – Ježíšek totiž letos moje vánoční přání nějak nerozluštil, fňuk. Případně budu vděčná za tip, kde v Brně „Šárku“ koupit.

    Leden 21st, 2009 at 23.18
  6. Kytka

    aida: myslím, že Rande s gurmánkou by mělo báýt dostupné v celé síti Kanzelsberger, a dá se objednat přímo od Šárky na http://www.gurmanka.cz

    Jinak já teď vedle postele mám právě „Rande“ a z nejídelních knížek Swallows and Amazons (Boj o ostrov)

    Leden 22nd, 2009 at 6.51
  7. ChilliJulie

    Michala: Dějiny chuti – jak se vám to líbí? Trochu nám přibližte, zda stojí těch osm stovek za to? „Zpátky domů“ mám taky ráda, zkoušela jste nějaký recept? O zakopaném mase už tu řeč byla…

    Jan Kadlec: na učebnici španělštiny se mi jednu dobu u postele prášilo také, ale asi mi chyběla motivace to nějak dotáhnout do závěru, ve kterém bych si pokecala španělsky u kafe. Nigela je dobrá! :) )

    frettie: nezávidím ;) )

    Leden 22nd, 2009 at 8.31
  8. ChilliJulie

    aida: já jsem věděla proč ty knížky rozdávat až po Vánocích ;)

    Kytka: To má Šárka určitě radost! A třeba dostanete ještě druhou :) )

    Leden 22nd, 2009 at 8.33
  9. Dita

    Dejiny chuti jiste za ty penize nestoji, mam je od listopadu/ darek k narozeninam od deti,kterym svuj komentar pochopitelne zatajim/je to velmi vseobecne dilko, myslim,ze takovy Milan Magni je zajimavejsi a kreativnejsi.

    Leden 22nd, 2009 at 11.03
  10. Bali

    Pod postelí se mi válí plno jedlých knih. Zašmátrám, a tu se mnou leží Achille Gregor nebo Mayle. V poslední době se u mne v posteli povaluje Šárka, Culinaria Francie, Bible šéfkuchaře, …. Šárka mi půjčila Moje francouzská kuchyně, tak se u ní občas bavím. Taková pěkná kniha, ovšem překlad hrůza. Nechce se mi ani věřit, že v tom má prsty i Asociace kuchařů a cukrářů ČR. Chtěla jsem si tu knihu pořídit, ale za ty peníze opravdu nestojí. Jeden příklad za všechny: v originále pórek je přeložen jako paprikový lusk :-(

    Leden 22nd, 2009 at 12.14
  11. Kanibal

    O jídle vlastně nečtu – teď zase louskám svého oblíbeného Remarqua… ale kdysi jsem četl „Nemusí být vždy kaviár“ od Simmela a tam bylo několik receptů, které byly takovým intermezzem – vždy se jednalo o nouzově posbírané ingredience. Jenže vaření mě tenkrát ani trošku nezajímalo, takže nepovím, jak ty recepty vypadaly :) Ale kniha výborná.

    Leden 22nd, 2009 at 13.30
  12. Tashi

    Julie, ten Kuras vypada jako dobry tip, podivam se po nem.
    Moje oblibena kniha je od Ramsaye – Nedělní oběd s rodinou i přáteli. Dostal jsem ji minuly rok k Vanocum, jsou tam pekne a pekne napsane (a taky pekne prelozene) recepty, hezke fotky a i po graficke strance je to vyvedene.

    Nedělní oběd s rodinou i přáteli

    Leden 22nd, 2009 at 14.10
  13. žufanka

    Ahoj Juli, Kočičce z kávové pěny jsem na podzim v Praze nemohla odolat! Je to krásná knížka, celej náš kocour! :) Geniální nápad udělat knížku z výšivek a vyprávění je hřejivé… Nicméně mi na stolku leží knížka A Thousand Splendid Suns (v češtině vyšlo jako Tisíce planoucích sluncí) od Khaleda Hosseiniho. Myslím, že by se ti líbila :)

    Leden 22nd, 2009 at 16.14
  14. luckydina

    většinu knih čtu u čtecího stolu,knihy jsou vypůjčené z knihovny a ty bych si do postele nevzala, vždy mám rozečteno více titulu, několik kuchařek ,detektivku, teď tam mám knihu o čokoládě, Krysařovy střevíce, Sashiko.No a před spaním si přečtu nějakou moji ošmatanou kuchařku, teď to je Claudia Roden Kniha o židovské kuchyni.Pak se divím, že celou noc vařím nebo stojím frontu v nějakým lahůdkářství.

    Leden 22nd, 2009 at 17.50
  15. RenataE

    Lichožrouti Pavla Šruta. Údajně je pro děti, ale dospělí řvou smíchy taky. Hádejte, co žerou lichožrouti?

    Leden 22nd, 2009 at 18.19
  16. binoa

    Jsem chronickým čtenářem, je téměř vždy pravidlem, že mám rozečtených několik knih najednou. Miluju knihovny, protože voní. Na mém nočním stolku momentálně teď leží tyto knihy:
    Jak na to: Rukověť praktické ženy (fotonávody,jak připevnit polici,namontovat zrcadlo, položit dlaždice – rozhodla jsem se totiž nebýt tak závislá na svém muži).
    Další kniha je Ženská vydrží víc než člověk od Pavly Frýdlové a pak je tu detektivka mého oblíbeného Freda Vargase (což je mimochodem pseudonym a pod ním se skrývá – žena!!)…
    Mohlo by to tak vypadat, ale FEMINISTKA nejsem!!:)

    Leden 22nd, 2009 at 20.24
  17. Helli

    Útlou knížečku Milana Magniho Sýr je bratr vína i její o rok mladší pokračování Sýr je bratr vína II znám a mám. Pokud jste jejich autora zažili na nějaké jeho gastroakci, je docela zábavné porovnat svoje dojmy s jeho písemným projevem.
    Pár dárků v tvrdých deskách se mi o posledních Vánocích také sešlo. Teď se promísily se stálicemi sloupečku mých rozečtených knížek. Je mezi nimi Paulo Coelho se svými vyprávěními z let 1998-2005 pod názvem Jako řeka, jež plyne. Jsou krátká a dobře se hodí do tramvaje. Většinu z nich stačíte přečíst mezi dvěma zastávkami, ale když se nad nimi poctivě zamyslíte, vystačí vám obsah jednoho jediného krátkého vyprávění z jedné konečné na druhou. Jaká je Jiná Afrika od Pavly Jazairiové? Jiná než ta, kterou autorka navštívila o dvacet let dříve, a bohužel jiná, než jakou si přála vidět a zažít. Stejný formát, ale mnohem optimističtější a slunečnější atmosféru mají Obrázky z Provence podruhé od Jana Šmída. Pro tenhle kout Země (ale nejen pro něj) mám slabost, knížku si čtu pomalu, po kouskách, aby mi vydržela až do příchodu jara s teplými dny. Souběžně s ní si listuji ve formátem malé, ale obsahem vydatné a výživné knížce Mini Culinaria Provence, kterou jsem svého času ukořistila ve Vídni v tamějších Levných knihách. Tento kousek je opravdovou stálicí mého nočního stolku i stolečku u křesla a putuje se mnou průběžně bytem všude tam, kde si právě čtu. K ní se pod dojmy posledního víkendu přidala Culinaria Maďarsko. No a aby nechyběl humor, vykukuje mezi nimi i PPP (Politika Prochází Pupkem) od Benjamina Kurase. Další rozečtené knížky byste našli rozptýlené po zbytku bytu. Pokud mě dostihne chřipková epidemie, tak je možná zvládnu v dohledné době i všechny dočíst. (-:

    Leden 22nd, 2009 at 22.43
  18. lucianka

    RenataE:
    no prece PONOZKY! Ty liche, co zbyvaji, potvurky! Hadejte, co ctu ja?

    Leden 22nd, 2009 at 23.44
  19. Jana

    Tak já mám na nočním stolku Rande s gurmánkou, čímž se dobrovolně zříkám zařazení do slosování:-), a už se těším, až přibude Kočička z kávové pěny, kterou jsem si po přečtení blogu hned objednala…

    Leden 23rd, 2009 at 7.52
  20. RenataE

    lucianka:

    žerou sice ponožky, ale ty sudé 8))). Ty liché tedy vytvářejí.No ale kdyby se to jmenovalo sudožrouti, tak bych tu knížku možná nekoupila 8)))

    Leden 24th, 2009 at 23.01
  21. Kytka

    Kanibale máte zajímavou představu o nouzově posbíraných ingrediencích. I když vzhledem k té přezdívce – lidské maso tam pokud si dobře pamatuji nefigurovalo v žádném receptu (-:

    Leden 25th, 2009 at 13.57
  22. Michala

    Julie:
    Ze Zpátky domů jsem otestovala müsli a míchaná vajíčka, oboje vynikající. Pokud jste si z toho udělala obrázek o mých kuchařských schopnostech a odvaze, je zcela správný:))
    Jídlo – dějiny chuti – už jsem psala na Cuketce, že je to podle mě promarněná šance na poutavé zpracování úžasně zajímavého tématu. Je tam spousta zajímavého, ale prokousává se mi tím hůře než leckterou právnickou učebnicí.

    Leden 25th, 2009 at 18.01
  23. Kanibal

    Kytka: no budu si to muset znovu přečíst… už je to fakt dlouho :) Lidské maso nebylo, jinak by byla kniha na peňauze od Nobellů!

    Leden 26th, 2009 at 13.47
  24. Adina

    Tak hned vedle hrnku s kakaem a štrůdlem mi na nočním stolku leží:

    Kniha knih o mateřství od Anne Deanson
    … a protože teď fakt dietu nedržím :-) tak ještě

    Pečeme – Nová velká škola od Arnolda Zaberta (ta je jen půjčená a majitelce ji asi nikdy nevrátím, protože ta knížka je NÁVYKOVÁ a já ji nikde v antikvariátech nemůžu sehnat, vyšla hlubokých devadesátých) a

    Vejce a já od Betty MacDonald (manžel se na mě chodí dívat, jestli jsem se nezbláznila, když se z postele ozývá smích)

    Knížky o jídle a kuchařky jsou super, ale taky milujete vaření v televizi?Nemyslím, tu hrůzu, co nám nabízí Nova či ČT, snad kromě Kluků v akci, ale mám na mysli TV Paprika.Dokážu to sledovat celé hodiny.Mám slabost pro Ainsley Harriota a Gordona Ramsyho.
    Fakt by mě zajímalo, jak můžete před spaním sledovat Nigellu Lawson.Jak to děláte, že pak klidně usnete, ta ženská je bohyně… Já bych vzala ledničku útokem :-)

    Leden 17th, 2010 at 20.58

Co si myslíte vy?

Vždy čerstvé komentáře