Sahara? Pojďme to udělat!

Sahara – přírodní, zahradní, beduínský, venkovní, arabský kurz vaření skončil. Prohlížím si fotky, vzpomínám a vůbec nic se mi o tom nechce psát. Tak jen krátce a nevýstižně…

Bylo to maso

Záplava nad ohněm grilovaných jehněčích kotletek, okořeněná vnitřnostmi a citronem. Beránek jedna báseň. Ty veršíčky měly takový koule, až to srdce rvalo. Jehněčí je prostě můj velký favorit. Maso nad žhavými uhlíky nebezpečně krásně vonělo a spolu s horkým chlebem z popela – MŇAM. Moje osobní poučení: už nikdy, opravdu NIKDY nebudu jehněčí do ničeho nakládat. Víme proč, že?

 

Nikdy bych se neuživila drhnutím tymiánu    

Přišlo mi to jako nuda nud, ale když si přisedli ostatní, už se mi drhlo radostněji. Opakuji se, ale každé setkání s tajemnými i známými jmény čtenářů je moc fajn. Jsem zcela určitě stádový typ. Co drhneme příště?

Co pan doktor/lektor?

Rachadovi smekám klobouk. Neměl to ten chlapec jednoduché. Byli jsme jedna banda, která pašovala alkohol ve stínu stromů jako na školním výletě a vůbec nerespektovala jeho mailové pokyny. Obávám se, že příště to nebude lepší! Jako v dobrým, jo?    

Buď připraven (každou vteřinu ve střehu)

Čichací hádanka velbloudího trusu ze zoo, mečování mačetama, tetování různých částí těla hennou, pouštní noční bojová hra, pletení koberečku na čas – to všechno jste ještě mohli zažít, kdyby to Rachad (mně a panu Cuketkovi) výslovně dopředu nezakázal. Příště Cukee! Nabereme svaly, břinkneme ho raketou na badminton, postříkáme vodní pistolí, zacpeme koláčkem  a všechno tohle spácháme! Už se těším!     

Málem bych zapomněla: Bacha, boduje!

Uprostřed noci jsem viděla padat hvězdu. Přála jsem si něco děsně tajnýho. Ale Cuketka mi romantiku sebral a přidělil mi místo toho pět bodů. Taky dobrý :)) 

 

 

27 komentářů: „Sahara? Pojďme to udělat!

  1. Při pohledu na ChilliJuliiny fotky na mě padá nostalgie. Připomněly mi nevšední atmosféru brněnské Sahary, cestu pěšinou od královopolského nádraží kopcem vzhůru mezi ploty pod klenbou stromů, pohádkově zarostlou zahradu a setkání s milými lidmi, které jsem do té doby znala jen z foodblogových přezdívek. Co mi táhne hlavou? Příprava arabské hostiny o pěti chodech, k tomu pravý arabský mátový čaj. Rachadovy rady předávané s lehkostí, bezprostředností a jakoby jen tak mimochodem. Spousta legrace při nácviku výroby těsta na chlebové placky. Zábavné vyprávění členů realizačního týmu o jejich zážitcích ze sobotního koupání. Ochutnávání tuniského salátu se zaatarem (mňam). Loupání opečených paprik do tastiry a jejich rozsekání dvěma velikánskými noži (docela se divím, že nám je Rachad svěřil). Grilování jehněčího (ta vůně a chuť!!!). Pečení chleba v popelu a odstraňování zapečených uhlíků (ještě to pak sem tam křuplo, ale na chuti to neubralo). Sladká zrníčka granátových jablek s přídavkem vůně růžové vody (připomínka tajemných teplých večerů někde na pobřeží severní Afriky). Plameny ohně, které nás doprovázely do hluboké noci. Drobné jiskřičky světlušek poletujících mezi stromy. Ranní svítání se zpěvem ptactva. Společná snídaně v paprscích slunce. Krása, krása…

  2. Škoda, ta henna by byla super 😉 A opravdu, ale opravdu mě mrzí, že jsem přišla o ty míchaný vajíčka s haríssou. Ale snad příště?! 🙂

  3. Ty jo, na těch tvých fotkách ta akce vypadá ještě líp jak ve skutečnosti… jak ty to děláš:-)?
    Chybí tam snad jedině tvůj badminton s cukeťákem.
    Rozhodně to bylo prima, někdy bysme u nás na zahradě zase měli něco podniknout, co ty na to?
    A A
    o o
    > Y <

  4. Helli, děkuju za krááásné doplnění. Já jsem si omylem vymázla celý mail s přesnými názvy jídel včetně informace, že mám s sebou mít vodu, cigára a žádný alkec. Tudíž, kdybych znovu něco v názvech zvorala, mohl by mě mistr popotahovat :))) Helli, bylo to bezva! Teď jsme si vzpomněla na ten krásný diplom, který jsi tak hezky napsala a který byl ve finále bez skrupulí páně lektorovi vyzdoben…Neboj, Rachad si ho bude držet jako očičko v hlavě!

    Žufanko, že jo? My jsme mu to říkali pořád, ále marně :)) Nebooj! Hennu mám koupenou a DOJDE NA NI. (jen se prvně musím na zkoušku otetovat s někým navzájem, nějaký zájemce?)

    Kocoure, já jenom mačkám! Některá fota jsou nepublikovatelná, bohudíky!;) Badminton taky mám :)))
    Díky za poskytnutí krásného zázemí. Uměl si to ten radní vybrat kráásný místo pro svůj šmajchkabinet.
    PS: ty óbr větve, který Ti tam leží pod stromem jsem šlohla v noci naproti u parkoviště v tom roští, tak kdyby je sousedi hledali, sveď to na mě :))

  5. Krááásnýýýý…..Holky (Juli, Helli), vy jste to tak krásně napsaly, popsaly, vyjádřily a nafotily, že mi nezbývá než jen konstatovat ANO, ANO, ANO, přesně tak to bylo. Když jsme se po půlnoci (nebo nad ránem ???) s Míšou vraceli, taky jsem pozorovala tu (vskutku)saharskou oblohu, jestli náhohou něco neulovím. Přála bych si….., ale to je jedno. Btw – hvězda měla být za 10, za 5 byl přeci sputnik, ne ? ((-: V Praze je dnes vedro k zalknutí, ale kam se hrabe Praha na Brněnskou Saharu (-: prostě Nuda (v Praze)
    Tak ještě jednou, moc vám všem děkuju za nádhernou atmosféru, jste příjemný lidičky a mám radost, že jsem to mohla zažít s váma. El Lehktorovi (titul jsem si vypůjčila z nekonečné studnice nápadů pana C.) ještě poděkuju osobně na jeho webu (ale až mě přejde ta podivná nostalgie, nevím, asi nad tím, že už je po Sahaře…)
    Tak – beduíni- mějte se krásně a někdy někde zase ahoj, už se moc těšíííím(e)
    Monika a Míša

  6. Burmajones: ne NE NEEEE! Není to hezčí, je to stejně krásné jako skutečnost! Julie ale svými fotkami vytvořila koncentrát dojmů a prožitků v obrazové podobě a geniálně je poskládala do tématických celků. V těch snímcích je všechno podstatné z toho, co jsme zažili, proto Ti to jako umělecká zkratka možná připadá hezčí.

    Monika: přesně Ti rozumím, s ubíhajícími hodinami jakoby narůstala nostalgie a stesk, že o Sahaře tady mluvíme v minulém čase. Ani já ještě nemůžu Mistru Lektorovi poděkovat na jeho Souku, myšlenkami jsem pořád v saharské oáze u ohně a počítám hvězdy na noční obloze (legrační: saharská oáza bez zdroje vody). Už dnes se těším, až se zase někdy (brzy!) všichni sejdeme na další Mistrově akci. 🙂
    Ráda jsem Tě poznala!

    Julie: souhlas, bylo to BEZVA i díky TOBĚ!!! Vymysleli jste to parádně! Dneska místo práce pořád dumám, bádám a vymýšlím, co bychom mohli spáchat příště. Jakmile mi něco napadne, hned Ti to sdělím.

  7. Taky se myšlenkami pořád vracím k minulému víkendu. Jsem moc ráda, že jsem se na poslední chvíli rozhodla přijet, stálo to opravdu za to. Krásná rozlehlá zahrada (vzpomínáte si na Trnkovu Zahradu? I když v našem případě byl Kocour hodný:-)) nás oddělila od okolí (halekání sousedů či projíždění vlaků nikterak nevadilo). Centrální ohniště okolo nějž se sedělo a povídalo a následně i spalo, výborné jídlo (ach ty úžasné jehněčí kotletky), okolo jehož přípravy byla spousty legrace (me osobne slo vsechno vzhledem ke spankovemu deficitu dost pomalu, takze jsem vyhledavala mechanicke nenarocne cinnosti typu drhnuti tymiánu a loupaní paprik). Nové naučené výrazy typu „ta harissa palí jako sviňa“ :-). Spaní pod hvězdnou oblohou a bodovaná soutěž (s Rachadem jsme pak začali bodovat projíždející vlaky 🙂 )A především parta příjemných lidí v čele s Rachadem a ChilliJulií (která oscilovala mezi rolí organizátorky a členkou nezbedného dua Chilli Cuketka ;-)). Moc ráda jsem poznala nové tváře a opět se shledala s těmi již známými. Díky všem, takovéto chvíle a setkání jsou pro mě moc obohacující.

  8. Moniko, no vidíš, málem bych si ubrala 5 bodů! Jestli tady budeme rozdávat metály, tak jeden patří Tobě a Míšovi. Čtyřměsíční capart má dobrej základ na večírky všeho typu, přežil naše všemožné kouřové signály :))) Moc zdravím a Míšovi posílám pohlazení, které jsem si s rukama od těsta netroufla pod tím stromem 😉

    burmajones: myslíš, že rajčátka byla ve skutečnosti méně červená? :))

  9. cutie, renata, Helli: Holky, bacha, abychom z toho tady neměli červenou knihovnu za chvíli…Vybalte raději na chlapy něco pikantního :)))

  10. Ano, pikantérie zajímají víc!! 🙂 Jen dotaz: Rachad je původu východního nebo se u něj jen projevuje jistá fascinace (averze k alkoholu, záliba v jehňátkách…)? Akce vypadá naprosto luxusně!

  11. ChilliJulie: Červené knihovny se neobávám, Ty to velmi zdařile a účinně vybalancuješ. 🙂
    Chtěla jsem jen, aby ti, kdo tam nebyli, získali představu o té koňské dávce romantiky, která nám byla dopřána, a aby věděli, že zúčastnit se Rachadovy akce je to nejlepší, co můžou pro své kulinářské vzdělání udělat. (Tohle není placená reklama, že ne, Rachade?) Ostatně Rachad chtěl pořád feedback, tak ho má.
    Last, but not least: Když si někdo pochvalu a uznání zaslouží, tak to taky řeknu. Kdy, když ne teď?

  12. Díky moc za báječnou česko-saharskou expedici pod dohledem báječného lektora, spoustou legrace, milé společnosti a báječného jídla, o pečených paprikách a kotletkách se mi zdá ještě teď, mňam, mňam. Ještěže Julie umí tak nádherně fotit, vše je jak živé. A spojení chilli-cuketka je opravdu delikatesní kombinace:), jste milí, roztomilý nezbedníci. Julie přimlouvám se, aby jsi na další akci „propašovala“ své nástrahy, budeme připraveni! Ještě jednou díky a mějte se krásně:)

  13. Julka: To jsou nádherný fotky. Bylo to moc hezký. |Je čím dál těžší, hodnotit který seminář na mě zapůsobil nejvíc, je to vždycky jako poprvé:-))
    Kanibal: rachad se taky umí pěkně zmastit, (viď Julko?)
    absence alkoholu měla být spíš kvůli autenticitě. Ale nakonec to myslím vyšlo přirozeně v pohodě.

  14. Furt si stěžuju, že všechny akce a workshopy jsou v Praze, a nakonec když je jedna konečně v Brně, dokonce kousek od baráku, tak to prošvihnu 🙁 Jak vidím, mám čeho litovat.

  15. Kanibale: já nevím, Rachad je takovej…těžko zařadit 😉

    Helli, on už se pýchou nadýmá jako holub od neděle…

    Draniel: Jo! Příště bude trus, koberečky a ještě nějaká další kravina :)))

    Obda: No my tady bráníme a prosazujeme brněnskou (a moravskou) sekci co to jde, takže co se šustne v těchto končinách, se většinou dozvíte tady…

  16. Já se hlásím jako testovací dobrovolník na hennu:) Tak koukám, že mé rozhodnutí, že s miminkem přes noc ne-e, bylo docela scestné, ještě si tam Zuzanka mohla najít ženicha;)

  17. Julie: vidíš, Tobě spaní pod širákem zavání romantikou, mně dobrodružstvím… Myslíš, že je to se mnou už špatný? 😉

  18. Pár nahodilých poznámek k akci:
    1) Bylo to fajn. Ráda jsem Vás všechny poznala a naučila se nové věci.
    2) Zahrada byla nádherná, něco jako Zahrada od Pojara. Pamatujete? Kluci, kocour, atd.? – koneckonců, kocour tam byl, že? 😉
    3) Kdybyste hledali na tu hennu malérečku, nabízím svoje dítě, onehdy tu na mini-festu „Mezi panely“ cosi takového páchala a jak jsem se koukala na fotky, nebylo to špatné.
    4) Brněnskou sekci a její akce bych podporovala, jak jinak, jsem lokální patriot. 😉

  19. Já myslím, že bychom v tom rozhodně měli pokračovat. Co myslíte vy?

  20. Rachad: jsem všemi deseti pro.

    Jen informativně pro Julii kopíruju, co jsem včera v noci napsala na El Souk:
    „… Nedošlo však na vázání turbanu, které podle Lektorových slov trénovali pátečníci. Julie, prosím tě, připiš si to do seznamu soutěží a průvodních aktivit na Brněnskou Saharu II pro pokročilé beduíny! Nejpozději za rok! I když – taková Sahara na sněhu by taky nebyla špatná…“

  21. koukám, že bych taky měla vydatně podporovat moravskou sekci, neb do roka a do dne ze mě bude (zase) moravák 🙂
    Vladka : s miminkem to nakonec bylo moc prima, měla jsem nejdřív trochu strach, abych nebyla nařčena, že dělám z drsné Sahary akci pro matky s dětma. Míša se ale dočkal krásného přijetí všech zúčastněných, žádné infantilní žvatlání nad kočárkem se nekonalo, prostě tam do té beduínské tlupy tak nějak normálně zapad, i když se hlásil o slovo víc a častěji než jsem předpokládala :-)Ostatně, byl to už jeho třetí seminář s Rachadem, ten první absolvoval ještě když byl v bříšku a říkali jsme mu Karolínko :-))

  22. Nebojte se, přátelé, jak znám Rachada, za pár dní bude žhavit dráty a něco zase vymyslí. Už jsem něco zaslechla, ale ať to prozradí sám 😉

  23. Acum 10 ani, 3 paie se imprateau la 3 “armasari”.Acum, 30 de paie se imprat la 50 de “armasari”.Ca o conlcuzie, a crescut piata de publicitate online, intr-adevar, dar toti uita ca a crescut si numarul celor la care se imprate.Concluzia care doare si determina la stiri bombastice: a scazut numarul campaniilor online per publisher si implicit costul unei campanii.Nu se mai dau tunuri dintr-o campanie, ca pe vremuri.Acum costurile scad datorita posibilitatilor tot mai numeroase de a te face vazut online.Si cand stii ca ai fost printre acei 3 “armasari” de odinioara, e normal sa zici ca tu ai inventat piatza de paie, ah, de publicitate.

Napsat komentář