Salima aneb jak se křtí nezkušené bloggerky

Jestli ChilliJulie potřebovala dobré sudičky pro další samostatné mediální krůčky, nemohla si vybrat lepší křest, než absolvovat s panem Cuketkou a Ondrou z GurmetKlubu průlet Salimou.

Pánové se za svou méně zkušenou kolegyni bili srdnatě už od novinářské akreditace, Cuketka razantně otevíral dveře s nápisem „jen pro média“ a lovil z tašky k zapůjčení svůj degustační umělohmotný příbor, Ondra zachraňoval kamarádku z tenat vinařských expertů, zajišťoval přísun nápojů a jídel a občas nenápadně pohlídal mé špatně nastavené ISO. A já se na oplátku snažila s úsměvem dělat oběma hvězdám průvodce po Brně, i když jsem u toho přejížděla zastávky trolejbusu a nevěděla tak úplně přesně, kde pivnice U Bláhovky vlastně je.

Nejsmutnější zjištění

K průzkumu veletrhu jsme zvolili taktiku neplánovaného bloumání a viděli často názornou ukázku toho, jak celou prezentaci úplně „zazdít“. Dělá se to takhle: svůj „top“ produkt vůbec neukážete, ukážete jej, ale v neprodyšném obalu za sklem chladícího pultu, omezíte degustaci na určitou hodinu, nebo zakážete fotografování svého draze zaplaceného „prezentačního“ stánku (aby se o vás zase něco nepsalo)…Pro všechny případy mám radu: zaplaťte proboha alespoň brigádu dvěma šikovným holkám, kupte jim vyzývavý výstřih a postavte si je do stánku, bude alespoň na co se dívat a co fotit, témata k hovoru už přijdou sama…

Nejmilejší překvapení

Za všechna překvapení vybírám svou malou soukromou trojici. Příjemné bylo zastavit se u prezentace Jihomoravského kraje. Projekt Zlaté plody jižní Moravy je chvályhodný a stojí za podrobnější průzkum. Vrcholně nedoceněný produkt považuji čerstvé ovocné směsi z firmy Tropico, o kterých píše GurmetKlub již před dvěma lety. Chci, aby podobný džus pily mé děti ve školce! A do třetice celé kávové a čajové patro. Velice sexy. Tady byste se mohli nechat unášet na vlnách čerstvé cremy na svém šálku celé odpoledne. Říkala jsem tři? Ještě sušené kakaové boby – výborné!     

Nejlepší jídlo

Růžový jelení hřbet s opékanými bramborovými šiškami a liščí omáčkou v podání Miloše Břízy z restaurace Na Studánce. Ulovil jej pohotový Ondra, snědli jsme všechno, ani nám nevadily nenahřáté talíře. Cuk ani nemuk.

Nejzábavnější story

Kupodivu pavilon s technologiemi a stroji do provozů v duchu „pojďte se podívat, jak se to dělá“. Velice zajímavé, Cuketka si svůj soukromý kutr již objednal, dveře do mrazícího boxu ode mě dostane k Vánocům. Jestli bych se někam vrátila, tak právě sem.

Nejsladší láska

Moje srdcová káva a razantně sebevědomá prezentace Filicori Zecchini. Převálcovali celé patro.

 

Nejčernější díra

Schlamstla nás dokonale. Cenová srovnávací degustační zóna veletrhu Vinex. Co byste jako vinaři dali do boje? Asi to nejlepší v cenové třídě 90-500 Kč. Řady skvěle vychlazených lahví vína. Zpočátku jsem byla bezradná. Ale mé duševní rozpoložení okamžitě zachytili tři pánové z Moravy, ChilliJulču ulapili, nejprve výbornou „chardonnku“ k ochutnání doporučili a nakonec nad lahví „rýňáku“ skvěle pobavili (můj soukromý vítěz – Ryzlink rýnský z vinařství Lahofer, pozdní sběr 2006, obec: Dyje, trať: Babičák – musím sehnat)   

Kolagen na závěr

Jestli se vám líbí hezká kolena, naváhejte a zajděte si na ně v Brně do Bláhovky, jestli se ovšem protlačíte ke stolu. Lepší after párty jsme si nemohli prostě dopřát.  

Díky pánové, cítím se nekonečně pokřtěna…     

Další pohled na Salimu přináší sám pan Cuketka, Ondrův článek netrpělivě vyhlížím…(a už ho vidím!!!)

7 komentářů: „Salima aneb jak se křtí nezkušené bloggerky

  1. No to jsem si mohl myslet.Když já mám dietu (a suchou stravu)tak se ONI rozhodnou dobýt Salimu.Kde je spravedlnost?Však já si to s Ondrou vyřídím v pondělí.Zdraví Hy

  2. Ani jsem nečekala, že mě to tak nadchne, nakazili jste mě:) Dojmy už jsem posílala panu Kolíčkovi, tak uvidíme, jestli je upotřebí:) Mám dotaz (už jsem se ptala u Cuketky, ale jeden nikdy neví, kde se najde někdo s informacemi, asi nikde) – netuší někdo kde se vzal název Salima?

  3. Hydrauliku, ta Tvoje dieta mi dělá trochu starost 😉 Jsi si jistý, že Ti dělá dobře na duši? Na oplátku já zase závidím sedánek U…

    vladko, zajímalo by mě, co vás zaujalo a věřím, že jste stihla alespoň část skvělé show Bocuse d’Or – já jsem se nemohla odtrhnout, bylo to velkolepé, kuchařské top špičky v pavilonu G2! Vyhlížím výsledek, který by měl být znám již od včerejška od 21 hodin…

  4. Nestihla… Přiznám, že jsem ani nečekala, že bych ještě stihla pavilon G2. Prošli jsme D, B, E a skončili v C, ale jednou budou děti dost velké, abych s nimi absolvovala všechno. Mí favoriti – Dilmah, Dilmah, Dilmah a ještě jednou Dilmah, hlavně díky úžasnému přístupu obou pánů zodpovědných za stánek, kteří bez jediného náznaku nevole zvládli, když jim tříletý syn začal rozebírat pixličkovou stěnu a vůbec tam řádil jako černá ruka. Musím sice uznat, že celá Salima byla k dětem vstřícná, ale posezení u čaje byl zážitek dne:) Pak slovenská Včelovina, česká Hraška a marcipán od Frischmanna z Vyškova, který jsem docenila až doma, syn mi ze svého kousku nedal ani ochutnat, už vím proč:)
    Synovi favoriti – marcipán, zmrzlina (ani jedno nepřekvapí), hraška (to mě překvapilo víc) a pekařské stroje (no je to chlap:))… a následná hodina přeskládávání čajových krabiček sem a tam. To už jsem myslela, že bude chtít jít domů, Bocuse d’Or už by asi nezvládl:( Dcera ještě žádné favority nemá, zato byla favoritem mnoha pořadatelů, hostesek či jak se všechny ty funkce jmenují:)

  5. vladko, naprosto sdílím vaše nadšení kolem Dilmahu, tam jsme taky stáli pěknou dobu 🙂 povídejte mi o vstřícnosti k dětem…byla jste spokojená?

  6. Spokojená jsem sice byla, ale stejně si pořád myslím, že jít bez kočárku bylo moudré rozhodnutí. Sice mě až překvapilo, kolik tam bylo kočárků, ale nemůžu vůbec posoudit, jak se jim tam dařilo, drobností jako jsou schody si se šátkem člověk nemusí všímat. Ale vstřícní byli všichni, nikdo nás odnikud nevyháněl, nedirigoval kam smíme a kam ne (je pravda, že syn se docela krotil a pobíhal jenom v uličkách a na jezdících schodech) a hlavně se netvářil, že tam vlastně vůbec nemáme co dělat. Já byla spokojená, ale určitě to bylo taky tím, že jsem měla poměrně malé vstupní požadavky, když už jsem tam šla v pátek coby nevzdělaná veřejnost:)

Napsat komentář