Chilli Menu: Minutky
13. srpna: TWIN POINT v Brně na České. Trochu se obávám o celý koncept, to tempo ve změnách jídelníčků a kuchyní je bláznivé. Úplně mi zmizly temperamentní maďarský kolbásky atd. Byli jste? Co na to říkáte? Pro vložení komentáře si musíte rozkliknout kategorii Minutky v menu, jinak to nejde udělat…
Vždy čerstvé komentáře
Moje milá přítelkyně Marie měla kdysi dávno na ledničce přiťapnutou krásnu cedulku: Nežer! Maruško, jak já ti teď rozumím… Mně by letos po provařených a propečených Vánocích nepomohla už ani petlice. Ty desítky dek másla, kakaa a majonézy co jsem letos poctivě připravila, usurpují totiž nejen všechna patra v ledničce, ale i balkon a koupelnu. [...]
Dárky, prskavky, nošení novin i dávka přismahlých lineckých hvězdiček. Vánoce jsme prožili mile a předvídatelně. Možná o fous méně uhoněně než jindy. Se šťastnými dětmi a psem cupujícím papír a papírové mašle. Hodí se ale k ježíškovskému rozjímání i tvrdé soutěžení? Hodí, Ježíšek i Děda Mráz nám to rozhodně odpustí… Mám čtyři sourozence a máma s [...]
Osud mi musel dát pořádně po čuni, abych se probrala a z běhu zvolnila do chůze. Jsem totiž povahou šťastně uřícený sprinter a rychlý tok krve v žilách mi vždycky vyhovoval. Přijímám to, i když vím, že to stejně rychle přeřadím a vrhnu se zase na trať. Teď mám čas si ji v klidu prohlídnout, [...]
Byli jsme na maďarské. A zase bezva. Nejlepší Hortobagyi palacsinta (pokud to dobře píšu) a telecí paprikáš. Ale to je věc chuti. Ptali jsme se kuchaře na ty rychlé změny jídelníčků. Je to prý proto, aby byli hosté ve střehu, co se bude příště dít, aby se jim dobré menu sebralo dřív, než se jim okouká a aby čekali jestli nebude znovu, aby dojedli, co nestihli. Mohli se potrhat smíchy, když říkali, že se rozhodli – citát „natrhnout pr… staromilcům s recepturami teplých pokrmů“. To mladý nadšení je prostě fajn. Minimálně na nás to funguje, chodíme na každou kuchyni, pokud jsme v Brně a zdá se, že takových je hodně. Je aby jim to vydrželo.
Srpen 19th, 2009 at 7.48ááá dobré postřehy, díky za reakci z místa aktu. A jak vám chutnalo? Po Avii na Botanické a Koishi na Údolní je to druhý koncept, který mě v poslední době v Brně zaujal, uchvátil, donutil přijít znovu, inspiroval k doporučení ostatním či donutil o tom něco napsat…
Srpen 19th, 2009 at 13.51Jídlo je tam výborný. Teď je kreolská kuchyně – už jsme byli dvakrát. Skvělý je, že že si klobásky do Gumba (takovej jižanskej eintopf) dělají podle originálních receptur sami. Mají to vážně dotažené. Výborné krevety, krabí koláčky. V jídelním lístku uvádí od kterého kuchaře nebo ze které rodiny recept pochází. Jsou to dva bratři, jeden velí kuchyni a druhý „placu“. Poprvé se nás někdo v Brně zeptal, jestli chceme ke kávě teplé nebo studené mléko a když teplé, jestli napěněné. Je to návyková restaurace (jako Avie). Zajděte ještě na kreolskou, je do soboty. Příští týden už bude Korsika
Srpen 20th, 2009 at 10.49Já už jsem byla. Kreolská minulý týden: jídla svěží, čerstvá, neobvyklá. Obsluha skvěle orientovaná.
Srpen 20th, 2009 at 11.04Už jsem o tom básnila tady: http://zpravy.idnes.cz/twin-point-tam-kachni-jatra-voni-rovnou-u-stolu-f5z-/brno.asp?c=A090720_1226605_brno_dmk
Dobře utajený podnik, do toho průchodu bych normálně nevlezla ani za prase!
Četli jste někdo dnešní Rovnost? Závist funguje. Pan Vařílek od Elišky nám naši oblíbenou hospodu totálně strhal. Prý vaří hůř, než ve školní jídelně a nikdo prý nechce čichat jídla z otevřené kuchyně. Tak asi abychom zašli na něco k dobrého
Srpen 22nd, 2009 at 7.51Na webu to teď večer ještě nemají. Kdybyste to někdo objevili, zalinkujte to sem. Jsem zvědavá!
Srpen 22nd, 2009 at 19.50Ale zajímavé téma jste nadhodil: Brněnský Deník gastrorecenze píše neobvyklým způsobem. Recenzi zpracovává redaktor, kterého při návštěvě v podniku doprovází kuchař z jiné brněnské hospody.
Je to tady: http://brnensky.denik.cz/serialy/twin-point-zadna-slava-s-vybornou-obsluhou20090822.html
Srpen 23rd, 2009 at 13.39Nadchnuta kladnými ohlasy z tisku i od přátel jsem se vydala testovat (Good Morning Vietnam). Pocity mám smíšené – obsluha se snažila vystupovat velmi přátelsky až žoviálně, ale místy to bylo na hraně amatérismu (drobnosti: zapomenutá objednaná polévka, výrazné otisky prstů na talířích, čekání mezi jídly delší, než bychom si přáli). Jídlo dobré (vyzkoušeli jsme vpodstatě celý jídelní lístek), ale nikterak oslňující. Porce jsou spíše degustační, takže na dezert vám místo určitě zbyde. Škoda, že přestože v nabídce mají čtyři, v restauraci se nacházela poslední porce banánových rolek (přitom jsme coby větší společnost rezervovali stůl brzy odpoledne). Na Mai Tai zase chyběly ingredience. Atmosféra v podniku byla zvláštní, trochu spiklenecká – nepřidala jí ani rozpustilá komunikace mezi obsluhujícími pány, ani jejich známí, vysedávající u baru. Zkrátka, podnik v době naší návštěvy nebyl zrovna v kondici, snad příště.
Září 10th, 2009 at 23.28